Jen láska k vědě doktorandům k životu nestačí
Od září letošního roku čeká doktorandy na Masarykově univerzitě výrazná změna, budou mít garantovaný příjem ve výši minimálně 1,2násobku minimální mzdy.
Stejný úhel pohledu: naše fakulta kdysi a nyní
Budovy v areálu původního Zaopatřovacího ústavu císaře Františka Josefa, postaveného podle projektu pražského architekta Josefa Beníška v roce 1893, sloužily svému účelu jen do roku 1921, kdy bylo kolem 500 chovanců chorobince přestěhováno do vystěhovaleckého tábora ve Svatobořicích u Kyjova, sestávajícího většinou z dřevěných baráků a jen pěti zděných budov.
Po převratu v roce 1918 a nabytí státní samostatnosti, přineslo město Brno ve prospěch nově zřízeného státu velikou oběť. Aby umožnilo zřízení druhé české univerzity, po níž se již několik desetiletí volalo, postoupilo město Brno státní správě (Zemskému úřadu) kromě nemocnice na Žlutém kopci, kasáren na Úvoze a Údolní také budovy chorobince na Kounicové a sirotčince na Falkensteinerové (Gorkého) ulici.
Budovy v areálu jsou číslovány postupně směrem od vrátnice, pouze děkanát uprostřed trochu vybočuje z řady se svým číslem 1. Na budovu číslo 2 narazíme hned po průchodu vrátnicí. Od počátku zde sídlil Ústav mineralogický, geologové zde byli až do roku 2016. Na přechodnou dobu rekonstrukce zde sídlil i děkanát a nyní je zde Ústav antropologie. Mramorová deska k uctění památky mineraloga prof. Vojtěcha Rosického, umučeného v Mauthausenu, byla na budovu instalována v roce 1970.
