Termín pro podání přihlášek
International applicants for doctoral study (Czech and Slovak Republics applicants NOT included)
Molekulární a buněčná biologie a genetika
Doktorské studium v prezenční nebo kombinované formě.
Program je možné studovat pouze jednooborově.
Termín podání přihlášky v závislosti na zvoleném přijímacím řízení (půlnoc 30. 11. 2025 nebo 15. 12. 2025)
Co se naučíte
Program vzniká spojením dvou dříve samostatných oborů Molekulární a buněčná biologie a Obecná a molekulární genetika. Ke sloučení přistupujeme především proto, že zmíněné obory se díky moderním holistickým přístupům k sobě stále více přibližují, navzájem se doplňují a hranice mezi nimi postupně mizí. Spojení obou oborů pak znamená jejich vzájemné obohacení a tuto skutečnost se snažíme reflektovat při koncipování nového programu. Jeho cílem je poskytovat kvalitní vědeckou výchovu v oblasti molekulární, buněčné biologie a genetiky tak, aby jeho absolventi byli připraveni provádět samostatný výzkum podstaty životních procesů a to na úrovni molekulární, buněčné, tkáňové nebo organismální. Pro dosažení tohoto cíle jsou studenti systematicky vedeni k rozvíjení svých teoretických znalostí v oboru a osvojování praktických dovedností při aplikacích moderních metodických přístupů molekulární a buněčné biologie, genetiky a dalších příbuzných oborů. Mezi stěžejní témata patří výzkum genů, genomů a studium jejich exprese u mikroorganismů, rostlin, živočichů a člověka, zejména ve vztahu k patologickým stavům. Výzkum mikroorganismů se zaměřuje především na molekulární diagnostiku a genomiku některých patogenních klinicky významných bakteriálních kmenů a jejich interakce s bakteriofágy. U rostlin se výzkum zaměřuje na analýzu genů u modelových a hospodářsky významných druhů. U živočichů a člověka se výzkum zaměřuje na genetickou strukturu populací, molekulární diagnostiku prenatálních a postnatálních patologických stavů, genetiku nádorů, studium signálních procesů souvisejících s regulací proliferace, diferanciace a programované buněčné smrti u nádorových buněk a detekci genetických faktorů asociovaných s některými polygenně založenými chorobami. Studenti mají prostor pro samostatnou vědeckou práci pod vedením zkušených školitelů a ve výborně vybavených laboratořích a zároveň jsou průběžně konfrontováni s pokroky ve vědecké komunitě formou diskusí na pravidelných laboratorních a ústavních seminářích a v širším měřítku na tuzemských nebo zahraničních konferencích. Za úspěšné prezentace na konferencích nebo za publikační výkonnost jsou odměňováni formou mimořádného stipendia. Tato stipendia mohou být udělena studentům za vzornou reprezentaci Ústavu experimentální biologie a za následující aktivity:
1. Dosažení publikačních výstupů souvisejících s řešením témat disertačních prací a jejich prezentace:
– publikace v časopisech, příp. kapitoly v monografii. Zohledňuje se kvalita časopisu (IF, Q), postavení studenta v pořadí autorského kolektivu, počet spoluautorů, přínos studenta k publikovaným výsledkům.
- prezentace výsledků na konferencích, seminářích apod. Zohledňuje se postavení studenta v pořadí autorského kolektivu, počet spoluautorů, přínos studenta k publikovaným výsledkům. Přihlíží se k tomu, zda je konference tuzemská, mezinárodní nebo zahraniční.
- Příspěvek na náklady spojené s účastí na konferencích (konferenční poplatek, cestovné, ubytování)
Nezbytnou podmínkou pro udělení stipendia je uvedení dedikace příspěvků Ústavu experimentální biologie.
2. Pomoc při výchově diplomantů (zaučení do nových experimentálních metod, konzultace dosažených výsledků atp.).
3. Spoluúčast při řešení grantových projektů. Pokud se student na řešení některého projektu věnuje dlouhodobě a významně přispívá k jeho řešení, lze mu udělit pracovní úvazek nebo s ním uzavřít dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou.
Návrhy na přidělení stipendia předkládá školitel studenta řešiteli projektu specifického výzkumu na Oddělení genetiky a molekulární biologie.
„Okna vesmíru živé buňky dokořán.“
Praxe
Doktorandi se zájmem o aplikovaný výzkum mají možnost spolupráce např. s firmami typu Repromeda (asistovaná reprodukce), MB Pharma (příprava fágových preparátů), apod. nebo participovat na řešení grantových projektů TAČR, jejichž výstupy mají aplikační charakter. Do budoucna máme v úmyslu smluvní výzkum s aplikačním potenciálem dále rozvíjet, hledat vhodné partnerské subjekty a umožnit jim navázání kontaktů se studenty se zájmem o tento typ výzkumu.
Chcete vědět víc?
Další informace lze nalézt na adresách:
http://www.sci.muni.cz/cz/DoktorskeStudium/Prehled-programu-a-oboru
http://www.sci.muni.cz/cz/UEB
O doktorské studenty PřF MU se stará Oddělení pro doktorské studium, kvalitu, akademické záležitosti a internacionalizaci:
https://www.sci.muni.cz/student/phd
Na webové stránce oddělení najdete informace ke studiu:
- formuláře (přihlášky k SDZ a ODP, různé žádosti aj.)
- legislativa (odkazy na: SZŘ, Stip. řád MU, OD ke stipendijním programům PřF)
- disertační práce (OD Pokyny k vypracování disertačních prací, šablony)
- manuály a metodiky (návod pro ISP, studijní a výzkumné povinnosti v DSP apod.)
- doktorské studijní programy (Doporučený průchod studiem, zkušební komise, přehled akreditovaných programů)
- termíny SDZ a ODP
- zápisy (potřebné informace pro zápis do dalšího semestru)
- promoce
ale také úřední hodiny, kontakty, aktuality, informace k rozvoji dovedností a ke stipendiím.
Podrobné informace k zahraničním stážím najdete na této webové stránce:
https://www.sci.muni.cz/student/phd/rozvoj-dovednosti/stay-abroad
Uplatnění absolventů
Absolventi nacházejí uplatnění ve výzkumných ústavech AV ČR, vysokých školách, nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních a laboratořích, které se zabývají problematikou virologickou, mikrobiologickou, genetickou, biochemickou, imunologickou, farmakologickou, patologickou, apod. Jsou připraveni k samostatné vědecké práci, koncipování vědeckých projektů, psaní grantových žádostí, vlastní experimentální práci, řádným interpretacím získaných výsledků a jejich prezentacím ústní i písemnou formou. Jsou vyškoleni i k pedagogické práci. Absolventi tohoto programu jsou proto velmi vyhledáváni ze strany zaměstnavatelů a mnoho z nich v současné době zaujímá pozice vedoucích vědeckých pracovníků, vysokoškolských učitelů, vrcholných manažerů či ředitelů na mnoha tuzemských vědeckých a vzdělávacích institucích v Brně, Praze, Ostravě, Českých Budějovicích, Olomouci, atd. Řada absolventů po dokončení doktorského studia odchází na postdoktorandské pobyty do zahraničí (především západní Evropy, USA, Kanady, Japonska, Austrálie), kde se nezřídka stávají velmi platnými členy vědeckých týmů.
Podmínky přijetí
Přijímací řízení do doktorských programů - akad.rok 2025/2026 (zahájení: jaro 2026)
— Termín podání přihlášky do půlnoci 30. 11. 2025
Průběh přijímacího řízení
Přijímací řízení probíhá formou ústní přijímací zkoušky, která má dvě části:
1) odborná část - komise prověřuje odbornou způsobilost a motivaci uchazeče na základě jeho životopisu, motivačního a doporučujícího dopisu, který uchazeč předkládá spolu s přihláškou ke studiu. Uchazeči během pohovoru za účasti školitele představují svůj doktorský výzkumný projekt včetně metodiky, předpokládaného přínosu a výstupů. Komise rovněž posuzuje znalosti z molekulární a buněčné biologie a genetiky s důrazem na oblast plánovaného výzkumu a schopnost uchazeče uvádět poznatky do obecných souvislostí (max. 100 bodů).,
2) jazyková část – komise posuzuje schopnost uchazeče vést konverzaci v anglickém jazyce na odborné téma (předchozí vědecká práce uchazeče, koncepce jeho doktorské práce, plány po PhD, atd.) (max. 100 bodů).
Přijímací řízení probíhá formou ústní přijímací zkoušky, která má dvě části:
1) odborná část - komise prověřuje odbornou způsobilost a motivaci uchazeče na základě jeho životopisu, motivačního a doporučujícího dopisu, který uchazeč předkládá spolu s přihláškou ke studiu. Uchazeči během pohovoru za účasti školitele představují svůj doktorský výzkumný projekt včetně metodiky, předpokládaného přínosu a výstupů. Komise rovněž posuzuje znalosti z molekulární a buněčné biologie a genetiky s důrazem na oblast plánovaného výzkumu a schopnost uchazeče uvádět poznatky do obecných souvislostí (max. 100 bodů).,
2) jazyková část – komise posuzuje schopnost uchazeče vést konverzaci v anglickém jazyce na odborné téma (předchozí vědecká práce uchazeče, koncepce jeho doktorské práce, plány po PhD, atd.) (max. 100 bodů).
Termín přijímací zkoušky
Pozvánka k přijímací zkoušce je uchazeči zpřístupněna nejméně 10 dní před termínem konání zkoušky skrze e-přihlášku.
Podmínky přijetí
Pro přijetí musí uchazeč celkem získat 70 ze 100 bodů v odborné části a 60 ze 100 bodů v jazykové části.
Úspěšný uchazeč je informován o přijetí v e-přihlášce a následně obdrží pozvánku k zápisu.
Kapacita programu
Kapacita daného programu není pevně stanovena, studenti jsou přijímáni na základě rozhodnutí oborové rady po posouzení jejich předpokladů ke studiu a motivace.
International applicants for doctoral study (Czech and Slovak Republics applicants NOT included)
— Termín podání přihlášky do půlnoci 15. 12. 2025
Průběh přijímacího řízení
Přijímací řízení probíhá formou ústní přijímací zkoušky, která má dvě části:
1) odborná část - komise prověřuje odbornou způsobilost a motivaci uchazeče na základě jeho životopisu, motivačního a doporučujícího dopisu, který uchazeč předkládá spolu s přihláškou ke studiu. Uchazeči během pohovoru za účasti školitele představují svůj doktorský výzkumný projekt včetně metodiky, předpokládaného přínosu a výstupů. Komise rovněž posuzuje znalosti z molekulární a buněčné biologie a genetiky s důrazem na oblast plánovaného výzkumu a schopnost uchazeče uvádět poznatky do obecných souvislostí (max. 100 bodů).,
2) jazyková část – komise posuzuje schopnost uchazeče vést konverzaci v anglickém jazyce na odborné téma (předchozí vědecká práce uchazeče, koncepce jeho doktorské práce, plány po PhD, atd.) (max. 100 bodů).
Přijímací řízení probíhá formou ústní přijímací zkoušky, která má dvě části:
1) odborná část - komise prověřuje odbornou způsobilost a motivaci uchazeče na základě jeho životopisu, motivačního a doporučujícího dopisu, který uchazeč předkládá spolu s přihláškou ke studiu. Uchazeči během pohovoru za účasti školitele představují svůj doktorský výzkumný projekt včetně metodiky, předpokládaného přínosu a výstupů. Komise rovněž posuzuje znalosti z molekulární a buněčné biologie a genetiky s důrazem na oblast plánovaného výzkumu a schopnost uchazeče uvádět poznatky do obecných souvislostí (max. 100 bodů).,
2) jazyková část – komise posuzuje schopnost uchazeče vést konverzaci v anglickém jazyce na odborné téma (předchozí vědecká práce uchazeče, koncepce jeho doktorské práce, plány po PhD, atd.) (max. 100 bodů).
Termín přijímací zkoušky
Pozvánka k přijímací zkoušce je uchazeči zpřístupněna nejméně 10 dní před termínem konání zkoušky skrze e-přihlášku.
Podmínky přijetí
Pro přijetí musí uchazeč celkem získat 70 ze 100 bodů v odborné části a 60 ze 100 bodů v jazykové části.
Úspěšný uchazeč je informován o přijetí v e-přihlášce a následně obdrží pozvánku k zápisu.
Kapacita programu
Kapacita daného programu není pevně stanovena, studenti jsou přijímáni na základě rozhodnutí oborové rady po posouzení jejich předpokladů ke studiu a motivace.
Přijímací řízení do doktorských programů - akad.rok 2025/2026 (zahájení: podzim 2025)
— Údaje z předchozího přijímacího řízení (přihlášky 1. 1. – 30. 4. 2025)
Průběh přijímacího řízení
Přijímací řízení probíhá formou ústní přijímací zkoušky, která má dvě části:
1) odborná část - komise prověřuje odbornou způsobilost a motivaci uchazeče na základě jeho životopisu, motivačního a doporučujícího dopisu, který uchazeč předkládá spolu s přihláškou ke studiu. Uchazeči během pohovoru za účasti školitele představují svůj doktorský výzkumný projekt včetně metodiky, předpokládaného přínosu a výstupů. Komise rovněž posuzuje znalosti z molekulární a buněčné biologie a genetiky s důrazem na oblast plánovaného výzkumu a schopnost uchazeče uvádět poznatky do obecných souvislostí (max. 100 bodů).,
2) jazyková část – komise posuzuje schopnost uchazeče vést konverzaci v anglickém jazyce na odborné téma (předchozí vědecká práce uchazeče, koncepce jeho doktorské práce, plány po PhD, atd.) (max. 100 bodů).
Přijímací řízení probíhá formou ústní přijímací zkoušky, která má dvě části:
1) odborná část - komise prověřuje odbornou způsobilost a motivaci uchazeče na základě jeho životopisu, motivačního a doporučujícího dopisu, který uchazeč předkládá spolu s přihláškou ke studiu. Uchazeči během pohovoru za účasti školitele představují svůj doktorský výzkumný projekt včetně metodiky, předpokládaného přínosu a výstupů. Komise rovněž posuzuje znalosti z molekulární a buněčné biologie a genetiky s důrazem na oblast plánovaného výzkumu a schopnost uchazeče uvádět poznatky do obecných souvislostí (max. 100 bodů).,
2) jazyková část – komise posuzuje schopnost uchazeče vést konverzaci v anglickém jazyce na odborné téma (předchozí vědecká práce uchazeče, koncepce jeho doktorské práce, plány po PhD, atd.) (max. 100 bodů).
Termín přijímací zkoušky
Pozvánka k přijímací zkoušce je uchazeči zpřístupněna nejméně 10 dní před termínem konání zkoušky skrze e-přihlášku.
Podmínky přijetí
Pro přijetí musí uchazeč celkem získat 70 ze 100 bodů v odborné části a 60 ze 100 bodů v jazykové části.
Úspěšný uchazeč je informován o přijetí v e-přihlášce a následně obdrží pozvánku k zápisu.
Kapacita programu
Kapacita daného programu není pevně stanovena, studenti jsou přijímáni na základě rozhodnutí oborové rady po posouzení jejich předpokladů ke studiu a motivace.
Termíny
Termín pro podání přihlášek
Přijímací řízení do doktorských programů - akad.rok 2025/2026 (zahájení: jaro 2026)
Možnosti studia
Jednooborové studium
Výzkumná zaměření dizertačních prací
Jednooborové studium
Identifikace a funkční testování biologických cílů glioblastomu
Školitel: Mgr. Jarmila Navrátilová, Ph.D.
Glioblastoma, IDH-wildtype, WHO grade 4, is the most common primary brain tumor in adults. Despite extensive research, it remains an incurable disease, with a median overall survival of 14.1 to 21.8 months. While genomic and transcriptomic profiles of glioblastoma have already been characterized, they do not fully capture the abundance of cellular effectors, proteins, due to epigenetic and post-transcriptional regulation. Therefore, this thesis will utilize data generated by our proteomic group, comparing glioblastoma tissue to normal, non-cancerous brain tissue.
Based on this data, the student will contribute to identifying key biological processes in glioblastoma, both common and subgroup-specific, along with their critical regulators – biotargets. The student will participate on the creation a dataset containing information on the percentage of biotarget-positive cells in histological sections, as well as the degree of positivity. The most abundant GBM-specific and GBM-subtype-specific key regulators will be selected for targeted therapeutic approaches.
The efficacy of selected drugs will be tested using advanced 3D biological models, glioblastoma tumoroids. An integral part of the thesis will be developing a protocol for generating glioblastoma tumoroids from primary patient-derived tumors. The feasibility of tumoroid biobanking will also be assessed. The efficacy of drugs will be evaluated not only in tumoroids but also in cell lines and their 3D modifications – spheroids.
In cases where no commercially available drugs are available for a given biotarget, the student will employ siRNA, shRNA or CRISPR/Cas 9 techniques for its down-regulation or knock-out.
Based on this data, the student will contribute to identifying key biological processes in glioblastoma, both common and subgroup-specific, along with their critical regulators – biotargets. The student will participate on the creation a dataset containing information on the percentage of biotarget-positive cells in histological sections, as well as the degree of positivity. The most abundant GBM-specific and GBM-subtype-specific key regulators will be selected for targeted therapeutic approaches.
The efficacy of selected drugs will be tested using advanced 3D biological models, glioblastoma tumoroids. An integral part of the thesis will be developing a protocol for generating glioblastoma tumoroids from primary patient-derived tumors. The feasibility of tumoroid biobanking will also be assessed. The efficacy of drugs will be evaluated not only in tumoroids but also in cell lines and their 3D modifications – spheroids.
In cases where no commercially available drugs are available for a given biotarget, the student will employ siRNA, shRNA or CRISPR/Cas 9 techniques for its down-regulation or knock-out.
Poznámky
Financování: Agentura pro zdravotnický výzkum ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR
Školitel
Změny v kontrole buněčného cyklu a dělení chromozomů v časném embryu savců
Školitel: doc. MVDr. Martin Anger, CSc.
Časný embryonální vývoj savců se vyznačuje zvýšeným výskytem poruch, vedoucích k jeho předčasnému ukončení. Tento problém ovlivňuje jak přirozený vývoj, kde zapříčiňuje snížení fertility, tak i umělé oplodnění, kde dochází ke ztrátám cenných buněk. Nejčastěji se poruchy týkají dělení chromosomů a souvisí se sestavením dělícího aparátu a s regulací buněčného cyklu. Z vývojového hlediska se toto období vyznačuje rychlými změnami v chování a aktivitě buněk, z nichž některé jsou zatím velmi málo prozkoumány. Projekt bude tedy zaměřen na objasnění kontrolních mechanismů časného vývoje, zejména regulace buněčného cyklu a dělení chromozomů, a na objasnění jejich role během poruch vývoje. V laboratoři budou využity techniky mikroinjekce, mikromanipulace, konfokální časosběrné mikroskopie a také analýza transkriptomu a proteomu buněk.
Early embryonic development in mammals is characterized by high incidence of errors, which leads into its premature termination. That makes it a problem during natural conception, causing subfertility, as well as during artificial reproduction, causing loss of valuable cells and embryos. The most common causes are those related to chromosome segregation, and they are associated with errors in cell cycle and spindle apparatus regulatory mechanisms. This period of development is characterized by rapid changes in cellular behavior, some of which are still not understood well. The project will be aimed on elucidation of fundamental control mechanisms of early development, especially those concerning cell cycle regulation and control of chromosome segregation, and also on the link between these mechanisms and failure of development. Techniques, such as micromanipulation, microinjection, time lapse microscopy and functional microscopy will be utilized for the project.
Poznámky
Laboratoř: Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i.
Školitel
Školitelé
- doc. MVDr. Martin Anger, CSc.
- prof. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc.
- prof. Mgr. Petr Beneš, Ph.D.
- RNDr. Ing. Ondřej Bonczek, Ph.D.
- Mgr. Tibor Botka, Ph.D.
- prof. Mgr. Václav Brázda, Ph.D.
- Mgr. Marie Brázdová, Ph.D.
- prof. Mgr. et Mgr. Josef Bryja, Ph.D.
- prof. RNDr. Břetislav Brzobohatý, CSc.
- Ing. Radim Čegan, Ph.D.
- Ing. Jan Červený, Ph.D.
- prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr.
- prof. RNDr. Jiří Doškař, CSc.
- doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D.
- doc. RNDr. Martin Falk, Ph.D.
- doc. RNDr. Miroslav Fojta, CSc.
- Mgr. Lucie Grodecká, Ph.D.
- RNDr. Roman Hobza, Ph.D.
- Mgr. Miroslav Horňák, Ph.D.
- prof. MVDr. RNDr. Petr Hořín, CSc.
- doc. Mgr. Roman Hrstka, Ph.D.
- Ing. Vojtěch Hudzieczek, Ph.D.
- doc. Mgr. Radka Chaloupková, Ph.D.
- RNDr. Petr Chlapek, DiS., Ph.D.
- RNDr. Bohuslav Janoušek, Ph.D.
- doc. MVDr. Renata Karpíšková, Ph.D.
- doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc.
- Mgr. Jiří Kohoutek, Ph.D.
- doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D.
- RNDr. Aleš Kovařík, CSc.
- Mgr. Petr Králík, Ph.D.
- Mgr. Zdeněk Kubát, Ph.D.
- doc. RNDr. Petr Kuglík, CSc.
- prof. Mgr. Martin Lysák, Ph.D., DSc.
- RNDr. Terezie Malík Mandáková, Ph.D.
- Ing. RNDr. Martin Marek, Ph.D., MBA
- Mgr. Ivana Mašlaňová, Ph.D.
- prof. RNDr. Eva Matalová, Ph.D.
- Mgr. Jan Mendel, Ph.D.
- MUDr. Petr Müller, Ph.D.
- Mgr. Jarmila Navrátilová, Ph.D.
- Mgr. Marta Nekulová, Ph.D.
- doc. RNDr. Jakub Neradil, Ph.D.
- Mgr. Jiří Nováček, Ph.D.
- RNDr. Veronika Ostatná, Ph.D.
- prof. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.
- Mgr. Zdeněk Pilát, Ph.D.
- doc. Mgr. Pavel Plevka, Ph.D.
- Mgr. Hana Polášek-Sedláčková, Ph.D.
- prof. RNDr. Zbyněk Prokop, Ph.D.
- prof. MVDr. Jiří Rubeš, CSc.
- prof. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.
- doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
- doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D.
- prof. RNDr. Jana Řepková, CSc.
- Mgr. Karel Říha, Ph.D.
- prof. RNDr. Ivo Sedláček, CSc.
- prof. RNDr. Petr Skládal, CSc.
- prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.
- Mgr. Iva Slaná, Ph.D.
- Mgr. Jan Smetana, Ph.D.
- Mgr. Přemysl Souček, Ph.D.
- RNDr. Kamila Součková, Ph.D.
- doc. RNDr. Sabina Ševčíková, Ph.D.
- doc. RNDr. Jan Škoda, Ph.D.
- prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
- RNDr. Michal Štros, DrSc.
- prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc.
- RNDr. Iveta Valášková, Ph.D.
- RNDr. Vladimíra Vallová, Ph.D.
- prof. MUDr. Julie Vašků, Ph.D.
- RNDr. Bořivoj Vojtěšek, DrSc.
- prof. RNDr. Lenka Zdražilová Dubská, Ph.D.
Informace o studiu
| Zajišťuje | Přírodovědecká fakulta | |
|---|---|---|
| Typ studia | doktorský | |
| Forma | prezenční | ano |
| kombinovaná | ano | |
| distanční | ne | |
| Možnosti studia | jednooborově | ano |
| jednooborově se specializací | ne | |
| v kombinaci s jiným programem | ne | |
| Doba studia | 4 roky | |
| Vyučovací jazyk | čeština | |
| Spolupracující instituce |
|
|
| Oborová rada a oborové komise | ||
Váháte? Máte otázku? Pošlete nám e-mail
na
Zajímá vás obsah a podmínky studia programu Molekulární a buněčná biologie a genetika? Zeptejte se přímo konzultanta programu:
prof. Mgr. Petr Beneš, Ph.D.
Konzultant programu
| e‑mail: |
|
|---|