Ženy ve vědě – jak je na tom Česko?

Masarykova univerzita, a tedy i naše fakulta, v současnosti pracují na sběru dat vrámci výzkumu ohledně postavení vědkyň zde působících. Uvědomujeme si že, gender je oblast, kde je stále co zlepšovat. Informace ze zatím poslední zveřejněné Monitorovací zprávy Národního kontaktního centra – gender a věda za rok 2022, zkoumající postavení vědkyň v Česku, nám napovídají, na jaké oblasti je přínosné se v otázce genderu zaměřit.

Na co se v oblasti gender zaměřit? 

V roce 2022 pracovalo ve výzkumu a vývoji celkem 86 125 osob, z toho 28,7 % žen.

Prof. RNDr. Zuzana Došlá, DSc. se věnuje například kvalitativní teorii nelineárních diferenciálních a diferenčních rovnic (ilustrační foto). Foto: Antonín Reňák

Zastoupení žen mezi výzkumníky má klesající tendenci.  

  • Ve výzkumu a vývoji měli muži převahu nad ženami.  
  • Mezi roky 2005 až 2022 pozorujeme mírně klesající tendenci v zastoupení žen.
  • V mezinárodním srovnání patří úroveň zastoupení žen mezi výzkumníky v České republice k nejnižším ze všech zemí EU. 

Zastoupení žen v Mgr. studiu pomalu roste v rámci doktorského studie je poměr vyrovnaný. 

  • Zastoupení žen mezi studujícími magisterského studia v průběhu posledních 20 let pomalu roste (v roce 2020 na úrovni 60,2 %). 
  • Mezi studujícími na doktorském stupni je poměr víceméně vyrovnaný, až na technické vědy. Tento stav však dlouhodobě nemá vliv na situaci ve výzkumu samotném. 

Propad v zastoupení žen po dokončení doktorského studia 

Jaké je zastoupení žen v technických a přírodovědných oborech? V ČR působí v: 

Zastoupení žen v jejich akademické dráze je následovné: 

Z dat je tedy zřejmé, že čím vyšší akademický stupeň, tím nižší zastoupení žen.  

Ženy v rozhodovacích orgánech vědy a výzkumu  

Rozhodovací role zastávají stále převážně muži. Ženy nejsou dostatečně zastoupeny v poradních skupinách a hodnotících orgánech vědeckých a výzkumných institucí a také se méně podílejí na tvorbě politiky výzkumu a vývoje. Například rektorky veřejných vysokých škol jsou obsazeny ženami jen v 14 %. 

Genderová rovnost se vyplácí 

Prof. RNDr. Jiřina Relichová, CSc., Emeritní profesorka genetiky na Ústavu experimentální biologie PřF MU. Bývalá proděkanka a vedoucí Katedry genetiky a molekulární biologie, vedoucí Pracoviště Výzkumu genomu a krátce vedoucí Katedry mikrobiologie a ředitelka Mendelova muzea (ilustrační foto).  Foto: David Baláš

Fakulta se v akčním plánu projektu HR Award zavázala věnovat pozornost otázkám postavení žen ve vědě a implementovat opatření vedoucí ke zlepšení situace, a to s vědomím pozitiv, která to dle Report on Monitoring of ERA Priority 4 Implementation, 2019 přináší: 

  • Existuje pozitivní korelace mezi indexem inovačního potenciálu, indikátorem excelence a indexem genderové rovnosti.
  • Existuje pozitivní korelace mezi podílem výzkumných organizací s plánem genderové rovnosti a indikátorem inovačního potenciálu a indikátorem excelence.
  • Index genderové rovnosti silně pozitivně koreluje s podílem výzkumných organizací, které mají plány genderové rovnosti a se zastoupením žen v rozhodovacích orgánech výzkumných organizací.

 Zdroj: Report on Monitoring of ERA Priority 4 Implementation, 2019.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.